24. 04. 2012 - Úspěšné zkoušky
Pěkný výkon, tak bych ohodnotila Aischy první letošní zkoušky. Jednalo se o "Mezinárodní zkoušku doprovodného psa", tedy Bh. Počasí naštěstí přálo, sluníčko svítilo a na nástup se dostavilo úctyhodných patnáct psovodů se svými psy. Paní rozhodčí byla příjemná, usměvavá dáma, avšak - jak se ukázalo vzápětí - velmi nekompromisní a přísná. Zkouška naoko vypadá docela nenáročně, cvičí se pouze chůze u nohy s vodítkem, odložení vsedě a vleže. totéž bez vodítka, dlouhodobé odložení a nakonec chování psa v městském provozu. Jenže narazila kosa na kámen, jak se říká. Všechny tyto cviky jsme museli provádět s naprostou, až strojovou přesností, každičké zaváhání psa, ohlédnutí se, zpoždění či zrychlení, stejně jako povel navíc od psovoda se nemilosrdně trestalo ztrátou bodů. Nemohli jsme se ani moc divit, když nás po poslušnosti zbylo pouze sedm ("statečných").. Aische tentokrát poslušnost vyšla velmi dobře, umístila se na krásném třetím místě po dvou pracovních ovčácích. Měla jsem z ní opravdu radost, jelikož jsme letos díky Ai mateřským povinnostem nijak zvlášť netrénovaly, tím míň abychom "pilovaly". Druhá část zkoušky - neútočnost psa - byla pro všechny už jen takové venčení, nikdo další nevypadl. Konečný verdikt od paní rozhodčí ale nebyl moc lichotivý - naši psi potřebují ještě hodně práce, od letošního roku zkoušky patří pod IPO a u tohoto řádu je naprosto precizní provedení všech cviků základ...
Ze zkoušky dnes poze jedna fotka, jelikož i slečna fotografka se musela zapojit do práce a figurovat ve skupině.
16. 04. 2012 - Znovu do práce
Zdá se, že nezahálíme ani trošičku. Už minulý víkend Aischa nastoupila na obvyklé záchranářské cvičení, které se tentokrát uskutečnilo ve veliké, rozbořené hospodářské usedlosti. Je pravda, že se holka ještě tak úplně nezotavila ze štěněčí nadílky, ale jen fyzicky. Trochu vytahané břicho a lehce opelichaný ocas však nemůže tuhle borku odradit od zapáleného hledání ztracených (v našem případě ukrytých) osob. Pravda, poslušnost jsme zatím nezkoušeli, ale vyhledávání je nadále její parádní disciplina. Dvě kolečka po třech figurantech, zima, déšť se sněhem a spousta bláta, přesto Aischa znovu zářila. Hodně se mi líbilo, že oproti dřívějšímu trochu zbrklému, rychlému hledání (což má za následek samozřejmě "přejití" figuranta) se Ai velmi zklidnila, hledá především svým parádním nosem, jde pomaleji, zato o sto procent důsledněji a pečlivě prohlédává svěřený úsek. "Vyzrává", okomentovala její přístup k záchranářské práci naše vedoucí výcvikářka a byla s ní navýsost spokojena. Takže teď nám zbývá oprášit poslušnost a začít makat naplno .První příležitost předvést se bude mít Aischa v neděli, kdy nastupuje na "Zkoušku doprovodného psa". Nenáročná, spíš doplňující zkouška, která je však nutná, protože předchází stopařským speciálům - našemu letošnímu cíli. Uvidíme, zda se zadaří.
A co naše štěňátka... Zatím nám chodí jen velmi krásné zprávy. Pouze v jednom případě jsme museli zasáhnout, to když si novopečený majitel spletl ridgebacka s plyšákem a druhý den nám Vojáčka vrátil. Naštěstí jsem měla v záloze Terezku, která sice měla původně záměr pořídit si fenku, ale v případě volného štěňátka od nás nezaváhala ani vteřinu a vráceného Akina, tedy Vojáčka, si odvezla domů do Horního Jelení. Obrovské štěstí pro pejska, protože se dostal nejen do milujících rukou k bezvadné mladé paničce, do nádherného domečku v klidném malém městečku ,ale navíc Terezka má kobylku a v budoucnu plánuje vyjížďky koňmo s pejskem po boku. Sladká představa.. Akinek jí lásku vynahrazuje bezvadnou poslušností, nakonec i ostatní majitelé nám píší pochvalné zprávy o snadném výcviku štěňat od nás. Ve třech měsících sedni, lehni, zůstaň, ke mně i dlouhodobé odložení pro ně není naprosto žádný problém, pracovitá matka i otec skutečně předali geny poslušnosti. To je moc dobře. Štěňátkům konečně přišly průkazy původu a tak už jen čekáme na známku "Stříbrný vrch Křemešník", kterou dostanou všichni na obojek. S těmito věcmi se potom vydáme na návštěvy, moc se na moje bývalé svěřence těším. Jsou určitě krásní a hodní.... však mají být po kom.
12. 03. 2012 - Rozloučení
Celý víkend proběhl ve znamení loučení se s našimi miláčky. Od pátku do dnešního odpoledne si jednotliví páníčci odváželi svoje nové poklady domů, chodí už první postřehy, fotky a nejedno poděkování za výchovu. Což opravdu potěší, miminka jsem vypiplala s láskou a s veškerou zodpovědností, nejlépe, jak jsem uměla. Dala jsem jim tolik něhy, kolik jsem jen mohla a dneska už jen chodím brečet do deky, na které štěňátka naposledy spala a která po nich tak krásně smrďánkuje... Na začátku aktuálních zpráv o miminkách jsem je jednotlivě představila. Dnes učiním totéž a už mohu i kromě fotek napsat několik slov o tom, jak se mi které štěňátko líbilo a o jejich povahách.
ANWAR, pracovním jménem Krasavec,l zůstal nedaleko našeho domova. Po zapeklitém prvním měsíci, kdy si ho jako zamluveného neustále hlídal jeden člověk a nakonec se projevil jako úchylný, se Krasavec dočkal skutečně hodných páníčků. Bydlet bude v novém rodinném domě a plánuje se mu opravdu pestrý život, od výstav a uchovnění až po výcvik a obrany. Krasavec byl miloučký pejsek, mazlivý, krásný, hodný svého jména.
AKIM, Voják, putoval do městečka poblíž Ostravy. Páníčci si ho odvezli v sobotu dopoledne a přestože ho znali jen týden a jen z jedné předchozí návštěvy, byli z něj unešeni. Bodejď ne, Krasavec je mohutný, veliký pejsek, vitální, čilý, všechno chce prozkoumat, všude být - pravý nebojácný Voják. Bude potřebovat pevnou ruku, ale určitě nebude zlý - také se uměl pomazlit a když nahodil to svoje bělmo, nikdo mu neoddolal.
AZIKIWE, Fialáček, odcházel jako první. Už v pátek si pro něj přijela slečna až od Litoměřic a svému pejsku slíbila krásnou budoucnost. Pracuje totiž s dětmi a Fialáček jí vždy doprovodí do práce, tam si pohraje u dětí a odpoledne už mají čas na dlouhé, krásné vycházky a hry. Fialáček se náramně hodí pro hladivé dětské ručičky, je to velmi hodný a kontaktní pejsek.
ADHIAMBO, Princezna, bydlí nyní ve Stříbrné Skalici. Má suprové páníčky, plánující jak výstavy, bonitaci a chov, tak trošku drezúry a cvičení. Samozřejmě stejně jako nekonečně mnoho her a procházek, ale i lenošivého vylehávání v novém rodinném domě. Princeznička moje milá, mazlíček největší, heboučká, přítulná, sladká holčička. Kolikrát ani nespinkala v pelíšku s ostatními, ale zatočená do klubíčka u mojí postele, aby mi byla blíž. Všechny příchozí vždy první vítala ona. Byla to moje velká láska. Pěkná, standartní holčička, která vyroste určitě do velké krásy.
AYANA, Beruška, tak s tou si osud pohrál nejvíc. Nejdříve byla zamluvená do Hodonína, ale paní neočekávaně odcestovala do zahraničí. Druhá na řadě byla paní, které však na poslední chvíli tragická událost v rodině zabránila si Berušku vzít, i když se už poznaly a skamarádily. Nakonec Beruška odcestovala do dalekého, předalekého Prešova. Majitelé, kteří si jí odvezli, si Beruškou splnili svůj velký sen - měli ji vyhlídnutnou dávno a osud jim přál. Beruška holčička další moje milovaná, líbezná, krásná. Od malička rozumná, poslušná, první naučená na čistotu. Kdybych si měla jedno štěňátko vybrat, byla by to právě ona.
AFIA, Sluníčko, mi udělala radost, protože bydlí opravdu nedaleko a její panička Vendulka je příjemné, hodné děvče. Afia bude bydlet v rodinném domě s velikým uzavřeným dvorem, vlastně na takovém statku. Věřím, že jí tam bude krásně a to nejen kvůli bydlení, ale i kvůli milé, usměvavé paní majitelce. Sluníčko bylo sice malinko divočejší štěňátko, ale dala si říct a vždy poslechla. Trošičku přísnější ruku možná bude potřebovat, ostatně jako každý ridgeback, ale Vendulka ji určitě hravě zvládne.
AKILAH, Mandarinka, oblíbenkyně syna, odcestovala až ke Zlínu. Doma ji očekávala /určitě s napětím/ čtyřletá zrzavá kamarádka, ale podle posledních zpráv se obě ridgebačky rychle skamarádily. Mandarinka byla velké, statné štěňátko, hravé a příjemné, nebude s ní žádný velký problém, co se výchovy týká. Nakonec po mamince snad všichni moji pokladi zdědili velkou poslušnost a zároveň oddanost, takže budou svým páníčkům dělat jen radost.
ASHANTI, slečinka Krtečková, už od soboty pobývá v pěkném domě na vesnici u Olomouce. Doma jí také čekal kamarád, sice dvounohý, ale podle fota vše dopadlo k plné spokojenosti obou. Krtečková holčička, jediná podobná na mamku Aischu, krásná, hravá a milá zrzinka, první zahajovala hry a poslední je ukončovala. Živá a temperementní, určitě s ní nikdy nebude nuda.
ANULIKA, Vločka, u této fenečky byl největší rozdíl v povaze při narození a když povyrostla. Byla to něžná, milá, tichá holčička a už ve čtyřech týdnech jako první suverénně prozkoumávala náš příbytek, všude vlezla, zvědavá, neodbytná. Bude bydlet vPraze, příjemní manželé si ji vybrali právě pro ty první vlastnosti. Nakonec z ní vyrostlol pěkně živé mládě, ale hodná zůstala i nadále. Žádné obavy, že by byla nezvladatelná.
Takže je dobojováno. Porodní bedna zlikvidována, odchovna se zdí ohryzanou rozpustilými štěňátky vymalována, spací pelíšky vyprány a uloženy. S Aischou nám nastává znovu záchranářská práce, cvičení, tréninky, soutěže a podobné radosti. Na čas si obě odpočineme od mateřských povinností, doufám ale, že ne nadlouho. Již napřesrok, dokud je Ai mladá holka a hlavně v dobré fyzické kondici, mám v plánu znovu ji "oblažit" těmi malými zázraky, zrzavými, neposednými, kousavými potvůrkami, které jsem si tolik zamilovala. Nějaký čas ještě počkám, abych zjistila, jestli se mi opravdu podařilo pro naše štěňátka najít dobré domovy (čemuž samozřejmě věřím) a jestli si můžu alespoň maličko říkat "chovatelka". Pokud bude vše v pořádku a zároveň pokud najdu Aische vhodného krycího pejska, nastane znovu velké těšení na hejno uličníčků, kterým se tak vznešeně říká "rhodeský ridgeback".
07. 03. 2012 - Na výletě
Dnešní krásné slunečné dopoledne jsem využili k poslednímu výletu. Štěňátka se jednak neobyčejně ráda seznamují s novým prostředím, navíc jsme dopilovali bezproblémovou jízdu autem. Vše proběhlo k plné spokojenosti nás všech. Řádění, rejdění, honění a posléze i vystavování se v suché trávě nebralo konce. Zvlášť Droběna se ukazovala v celé své parádě, se zasněným výrazem neustále pózovala a tak jsme nestačili mačkat spoušť. Však už naposledy... tento víkend se všechna naše milovaná zlatíčka rozjedou do nových domovů. Zůstane po nich prázdno a smutno. Zlikvidujeme porodní bednu, celý dům projde očistou. I když kolikrát dneska říkám - vy zlobidla, už aby si vás krotili noví páníčci, není to myšleno ani trochu vážně a dlouhou dobu budu na všechny pučmelounky vzpomínat s láskou a něhou. Jsou tak krásní! Vy, kdo si je povezete domů, mi dáte určitě zapravdu. Pár fotek z výletu zde, ostatní jako obvykle na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
02. 03. 2012 - Kontrola
Středa byla pro naše štěňátka velký den. Na kontrolu vrhu přijela paní poradkyně z ČKRR a nastalo veliké prohlížení, rovnání a zároveň natahování, kontrolovaly se zoubky, ridge, ocásky, pupíky, u pánů jejich chlouba a vůbec všechno, co zkontrolovat šlo. Paní poradkyně byla velice příjemná dáma, nejen že pučmelounky důkladně prohlídla, ale velmi odborně a ochotně zodpověděla všechny moje otázky, co se chovu týče. Závěrečný verdit vyzněl pro nás pozitivně - socializovaný odchov, velmi dobré podmínky a pěkná, zdravá štěňata. Do standartních byla zařazena Beruška - Ayana, Droběna - Adhiambo, z pánů Krasavec - Anwar a Voják - Akin. Vločka alias Anulinka udělá určitě radost svým novým páníčkům, protože krom tří korunek už nemá žádnou chybu, tzn. že se nepotvrdil zálomek na ocásku z první kontroly. Spolu s čtyřmi dalšími štěňátky, která si do života nevzala ridge (asi ho nepotřebují) byla zařazena do nestandartu. Tolik paní poradkyně. A jelikož máme za sebou i všechny veterinární povinnosti - což je očkování, tetování, čipování a čtvrté odčervení, štěňátka se pomalu připravují na odchod. Už jen týden je budu vychovávat, chodit s nimi na špacír, ale zároveň se mazlit, hrát si, povídat, pošťuchovat, užívat si všechny ty radosti, které se štěňátky přirozeně jsou. Nevím jak přežiju loučení... Pár fotek zrzounků u schodů, ze kterých samozřejmě nesmí chodit, takže jen stojí a zamračeně si je prohlížejí :)
26. 02. 2012 - Na procházce
Jelikož téměř už jarní sluníčko pěkně hřeje, vydali se naši pejsci na první procházku. Divení bylo veliké, ale ne dlouho - za chvilku už všichni pobíhali a vesele čůrali, kam se dalo. To je panečku změna oproti plínce uvnitř domu! Žádné ze štěňátek se venkovního prostoru nebálo a statečně si vykračovali dlouhou silnicí. Další den jsme je vzali na výlet autem - a to rovnou za paní doktorkou, kde se tetovalo, čipovalo, stříhaly se drápky a celkově byla štěňátka prohlédnuta. Vše proběhlo k naší naprosté spokojenosti - v autě se nikdo nepozvracel, u paní doktorky nikdo nezlobil (možná jen trošínku) a štěňata jsou naprosto zdravá a v pořádku. Dostala čip a tetovací číslo a nyní už jen čekáme na kontrolu vrhu, aby se definitivně potvrdila štěňata standartní a nestandartní. Do dnešního dne nám zbývá ještě jedna poslední volná fenečka - červený obojek, ale takhle milá holka si páníčky určitě rychle najde. Všichni naši svěřenci velmi rychle rostou, a jak se zvětšují, zmenšují se moje příspěvky - prostě není čas, všechen svůj volný věnuji jim. Hrajeme si spolu, taháme se o hračky, vodím za nimi velké i malé návštěvníky a zodpovědně je připravuji na odchod do nových domovů. Který se blíží a blíží.... těžko se mi s těmi uličníky bude loučit... foto jako obv. na "rajčeti"
21. 02. 2012 - Pátý týden
Týdny, které štěňátka prožívají u nás, pomalu utíkají. Ještě necelých dvacet dnů a moje milovaná zlatíčka pojedou do nových domovů. Budoucí páníčci je svědomitě a často navštěvují, nemohou se nabažit (stejně jako my) té krásy. Všichni naši svěřenci - včetně matky Aischy a tety Kelišky - velmi dobře prospívají, jsou zdraví a čilí - ti nejmenší jsou přímo ďáblíci. Máme již přidělena tetovací čísla, takže na sobotu plánujeme velký výjezd za paní doktorkou, bude se zároveň i tetovat. V dalším týdnu přijede paní z ČKRR na kontrolu vrhu, pak budeme očkovat, odčervovat - a potom už nastane veliké, smutné loučení.... Jako obvykle aktuální fotky najdete na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
14. 02. 2012 - Salámci z Křemešníku
Nikdy jsem si nepomyslela, že devět štěňat vydá za devět tisíc ďáblíků! Přes den spí maximálně tak dvě hodiny a ostatní čas je pro všechny dvounožce v této rodině pořádný záhul. Neustále hlídat, aby nikam nevlezli, nic nerozbili nebo nerozkousali , přitom kontrolovat mamku Ai, aby je už nekojila a do toho všeho utírat loužičky a sbírat hovínka. Popřípadě sbírat po celém obýváku roztlapaná hovínka, když se nestihne uzmout ho vcelku. V bedně rošťáci naprosto spořádaně a vzorně čůrají i kakají na plínku, tam maj sucho pořád. Ale venku - kdopak by hledal "čůrací kout", když je tady takových krásných věcí na prozkoumání! Takže se přidřepne kdebuď a pak hurá do další akce... Rostou krásně, ti naši uličníčci, jsou už pořádně těžcí a kuchyňská váha je přestala zvládat. Pro informaci budoucím páníčkům - téměř všichni mají přes čtyři kila, jsou to pořádní macíci. Oproti minulým fotkám páníčci určitě také zaznamenali nové obojky - rozdělit tu nadílku na červený holky a zelený kluky nebyl šťastný nápad. Každé štěňátko má tedy zpět svoji původní barvu ze šňůrky na obojku. Jen Krtečková slečinka nemá zatím žádný, jelikož hnědá prý letošní sezóně není "in" a tak sháníme náhradní barvu. O nic však nepřijde, vymyslíme jiné řešení. Koncem minulého týdne našel nový domov Akin, Voják. Dlouho jsme si na něj mysleli sami, ale nakonec půjde do světa i on - a naštěstí zůstane hodně blízko, v Batelově. Modrý kluk a červená slečna zatím na páníčky čekají, jsou ale nádherní a tak se vůbec nebojíme, že by je snad někdo nechtěl... Jako vždy více fotek na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
10. 02. 2012 - Čtyřtýdenní...
Našim štěňátkům jsou již čtyři týdny a přesně jako minulou noc ze čtvrtka na pátek byl tentokrát další zlom. Posledně se začalo intenzivně přikrmovat a dneska je malá porodní bedna... museli jsme ty piraně vypustit do terénu. Položili jsme staré koberce, aby nožičky neklouzaly, k bedně jsme přistavili nájezdovou rampu a krakenům jsme uvolnili cestu do světa. To bylo radosti! Prďolové pobíhali, lezli všude, kam mohli, rvali se o hračky a okusovali nohy mamky, které visely z gauče - Ai měla dozor. V bedně se velmi ukázněně čůrá na plínku, ovšem venku to neplatí - přidřepne se kde buď a tak přichází na řadu hadr namočený v octu. Znalí vědí.. Ještě s nimi bude trochu práce, ale jsou to pučmelounci velmi učenliví a chytří, takže rychle pochopí, kde maj místečko. Hodně štěňátek je již zadaných, zbývají dva kluci a jedna holčička, Beruška, ta je zadaná zatím napůl. Páníčci jezdí, fotí, muckají, obdivují a že mám nohy okousané, kalhoty potrhané a ruce poškrabané, už nevidí :) ale jsou to nádherní pejsci. Včera jsme za nesouhlasného šklebení podruhé odčervovali,, za dva týdny budeme tetovat (to bude bólet) a pomaličku se přiblíží termín odjezdů do nových domovů. Zatím si včak užíváme... několik fotek níže a ostatní na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
06. 02. 2012 - Žrouti
Minulý týden jsem psala, jak maminka Ai plně kojí a jak vše zvládá. Stačil však den a všechno je jinak. Už v pátek ráno v pět hodin mě probudil hlasitý štěkot z bedny, snad ne ani štěkot, ale přímo blázinec. Jeden přes druhého uličníci lítali sem a tam, škrabali na bednu a hlasitě se dožadovali svého mléčného přídělu. Naivně jsem jim tedy do pelíšku pustila Aischu, která už s nimi nenocuje. Chudinka jen se stačila zastavit a už jí pod břichem viselo devět hltajících přísavek. Takže jsem si myslela, že můžu jít zase klidně spát dál - což se však vzápětí ukázalo jako kolosální omyl! Placatá Ai vyskočila z bedny a nenažranečci - ti pokračovali ve svém bláznění a hodně hlasitě dávali najevo, že takhle teda ne - koukej nám přidat. Ještě že doma už byly nakoupené zásoby sušeného mlíčka pro pejsky, kašičky a další serepetičky.. během pár vteřin jsem umíchala nášup, nalila do misky a celé to šoupla do bedny. A začal boj. Vypadal jak boj o přežití...
Pár nových foto zde a další krásné fotky na http://www.ya-kala-duma.eu/index.php/cs/geralt
01. 02. 2012 - Třetí týden
Štěňátka se pomalu blíží ke třem týdnům věku. Jsou veliká, krásná. Matka neustále plně kojí, ještě jsme je nepřikrmovali - a popravdě řečeno, vůbec není potřeba. Pár macíků už má hodně přes dvě kila, ti ostatní je zdatně dohánějí. Také jsme zaznamenali první návštěvy budoucích páníčků, kteří nešetří slovy chvály nad úžasnými pučmelounky. Všichni již chodí, vidí, slyší. A nejenom to. Rvačky, vrčení, štěkání a kousání jsou kromě spánku a jídla další oblíbenou kratochvílí, nejbujnější je Krasavac, vlastním jménem ´ANWAR.´. Štěňátka jsme již pojmenovali kvůli přidělení tetovacích čísel. Jména jsme vybírali africká, z domoviny ridgebacků a navíc taková, která odpovídají buď povaze či vzhledu jednotlivých štěňat. ANWAR v překladu znamená ´naleštěný, nablýskaný´ prostě krasavec. Beruška dostala jméno´ AYANA´, což je ´krásná květina´. Nejjednoduší bylo pojmenovat Vojáka, protože africký voják je ´AKIN ´a tohle jméno pro zelenou mašličku padne jako ulité. Páníčci od Fialáčka si vybrali jméno ´AZIKIWE´, energický. Droběna nemohla dostat jiné jméno než ´ADHIAMBO´, něco jako tlusťoušek jsme v arabštině nenašli, čili princezna narozena za soumraku. Kdo má prostudované naše stránky, ví, že Droběna, dřív než narostla do své velikosti, byla opravdu Princezna a narodila se jako poslední v pátek vpodvečer. Vločka, miloučká fenečka se nyní jmenuje ´ANULIKA´, štěstí, spokojenost. O tuto holčičku měly zájem dvě rodiny, jedna lepší než druhá a hrozně těžko, přetěžko se mi vybíralo, komu tohoto miláčka předat. Nakonec jsem musela být spravedlivá a fenku si odvezou páníčci z Prahy, kteří si ji zamluvili dříve. Lenko, je mi to moc líto..... ´AFIA´, sluníčko, také má své páníčky a to nedaleko Pelhřimova. Tuhle rošťandu si odvezou mladí sympatičtí manželé. Naše pracovní fenečka - zatím se ukazuje jako nejaktivnější rošťanda - ´AKILAHˇ dostala v překladu jméno "přemýšlející". Ona skutečně přemýšlí, no -- spíš vymýšlí, co by kde vyvedla za lumpárnu. A poslední Krtečková je nejmírnější, nejhodnější štěňátko, přitom je pěkná a velká , takže ˇAshanti´. Se štěňátky trávíme svůj veškerý volný čas a těžko se s nimi budeme loučit. Mockrát během dne přistihnu svého manžela, stokilového chlapáka, jak rozněžněle stojí nad porodní bednou. Jsou krásná, ale budou muset do světa. Páníčky vybíráme zodpovědně, takže nemám strach. A já s Aischou se vrhneme do další záchranářské práce, máme spolu ještě velké plány.Nakonec Aischenka je ještě mladá holka, třeba tahle štěňátka nejsou její poslední....
Další foto na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
27. 01. 2012 - Velká změna
Ze dne na den se v životě štěňátek udála velká změna. Ještě večír jsme je fotili, jak pokojne odpočívají rozhození po bedně. Přes noc však malí nezbedové otevřeli oči a natrénovali chůzi! Aischu jsme ráno normálně vyvenčili a honem zpět do bedny. Jaké však bylo její a vzápětí naše překvapení, když jí ti lupínci běželi naproti! Málem jsme nestačili mačkat spoušť. Na dnešních fotkách je dobře zachycený jak včerejší klid, tak dnešní ranní hemžení. Pravda, chůze chce ještě dopilovat, zatím jsou to takoví malí krokodýlci, kymácející se ze strany na stranu, ale první prkýnko by přelezli jako nic. Nezbývá než zvýšit ostražitost - nebo zvýšit zátaras... Štěňátka krásně přibývají na váze, zatím bez dokrmování, maminka má mlíčka habaděj, no spíš smetanu než mlíčko. Váhy dokazují, že se miminka opravdu mají k světu. Jsou jim dva týdny a všechna již víc jak ztrojnásobila svojí váhu. Droběna, kdo jiný taky, atakuje dvoukilovou hranici. I tu dnešní pastu na odčervení zblajzla jako superpochoutku, přičemž bratříčkové a sestřičky nestačili zlobit a pastu vyplivovat. Dnešní fotky na rajčeti pěkně ukazují výše popsaný rozdíl... http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
24. 01. 2012 - Uzlíčci
Dnešní, jedenáctý den života našich štěňátek má jednu velkou událost: první potvůrka vidí! Je to Krtečková, která sice zatím kouká přesně tak, jak vypadá - jako slepý krtek - nicméně otevřená očička tam jsou. Na škvírečku se oko otevírá i Droběně, no potěš pánbů, až bude koukat doopravdy, tak bráškové a sestřičky těšte se! Svým ostrým neomylným zrakem vždy přesně zaměří cecíky a bude po mlíčku..:) Štěňátka krásně rostou, jsou zdravá a čilá. Ke včerejšímu dni již všechna překročila váhu jednoho kilogramu a Droběna si myslím, že brzy bude na půldruhém. Vybíráme jména a u zamluvených štěňátek je dáváme ke konzultaci i budoucím páníčkům. Kromě Krasavce je zadaný i Fialáček, Vločka a jedna holčička bez ridge, ta bude upřesněna o víkendu. Maminka Aischa si mateřství ohromně užívá.. Podle posledních informací vyhrála soutěž "Nejlepší pracovní pes roku" a tak zkusmo dostala pár povelů,, jestli ještě umí... no dopadlo to katastrofálně. Po nechápavém pohledu místo vykonání cviku velmi, velmi důstojně odkráčela mezi svou droboť a po ulehnutí mi širokánským zívnutím dala najevo, co si v této době o výcviku myslí.....:) Pár fotek zde, ostatní najdete na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
21. 01. 2012 - Aktuální foto
Fotky našich pejsků najdete na http://stribrnyvrchkremesnik.rajce.idnes.cz/
20. 01. 2012 - První týden
První týden života našich štěňátek utekl strašně rychle, ani se nezdá, že už je to sedm dní a sedm nocí, co přišla na svět. Aischa se naprosto suverénně vpravila do role matky. Zmizela její počáteční histerie, že když na vteřinu zavře oči, tak štěňata zlý kouzelník odčaruje. Normální spí a hlavně hodně baští, to jí vyhovuje maximálně. Celá maminka se začíná ukazovat "Princezna", kterou díky její neutuchající žravosti a následnému přibírání na váze jsme museli přejmenovat. Dále tedy už ne "Princezna", nýbrž "Droběna". Má, co chtěla, je to takový prasátko tlusťoučký a nikde jinde než u cecíku ji nenajdeme. Ještě snad pod hlavou maminky, kde poslouží jako velký, měkký polštář. Ostatní štěňátka ale rozhodně nezůstávají pozadu, co se váhy týká. V dnešním přehledu je dobře vidět, že od porodu úplně všechna minimálně zdvojnásobila svojí váhu, což je přírůstek naprosto ideální. Přesně to odpovídá jejich dennímu režimu - kromě jídla a spánku snad ještě trochu průzkumu bedny - zatím naslepo - k čemuž vždy zavelí "Voják". To je potom hemžení! Děsím se chvíle, až budou vidět, slyšet a chodit. Abychom se s Aischenkou odstěhovaly :) Za zmínku ještě stojí včerejší první stříhání drápků. Znamená to nejdřív připravit desinfekci, tampony, hadr a samozřejmě nůžky. Pak vzít jednoho z neposedů, uklidnit, uhladit, do prstů uchopit pacičku, nadechnout se a - - střihnout samozřejmě vedle, přičemž zjistit, že pevně držená pacička mu vylítla až k nosu. A tak znovu, další a další pokusy, a než člověk ostříhá šestatřicet nožiček, potažmo stoosmdesát prstíků, má pocit, že složil vagon uhlí...
Váha štěňátek 7. den po porodu: Krasavec 970g, Voják se stejně jako Droběna přehoupl přes kilo, holt je to kus chlapa - 1050g, Fialák 900g, Beruška holka šikovná, u porodu nejmenší, dnes všechno zdatně dohání - 820g, Vločka 890g, Sluníčko 770g, Mandarinka 810g, Krtková 815 g a nakonec Droběna, 1050g. Ještě že maminka je chodící mlékárna, jinak by to nadělení stěží ukrmila... Níže dnešní foto
17. 01. 2012 - První dny života
Naše štěňátka si lebedí čím dál víc. Jsou to tlusťoučcí, vypasení salámci - aby ne, když maminka Aischa má svůj mléčný bar otevřený v nonstop provozu dvacetčtyři hodin denně. Nestačíme obdivovat jejich snahu urvat si ten nejlepší cecík a do bezvědomí nasávat. Přeborník v tomhle počínání je "Krasavec", který disponuje přesnou navigací. Nejplnější nálevka je vždycky stoprocentně jeho, i kdyby se měl přesunout přes celou bednu a cestou rozdrtit zbytek sourozenců... Dnešní váha štěňátek - pátý den od porodu je následující: Krasavec 780g, Beruška 630g, Voják 800g, Vločka 680g, Mandarinka 630g, Fialák 650g, Sluníčko 600g, Krtková 680g a největší narozená Princezna vede ve váze i dál - má už 840g. Pokud budou pučmelouni takhle dál přibírat, můžeme se těšit na pořádné hafany. Níže jsme zkusili to klubko hadů nafotit... :)
15. 01. 2012 - Nadílka
Jíst a spát, jíst a spát, jíst a spát. Naše povánoční nadílka rezatých uzlíčků nic jiného vlastně ani nepotřebuje, ale tyto dvě věci si vychutnává na sto procent. V podrobnějším rozboru u vah jednotlivých štěňátek je vidět, že se mají k světu, jsou z nich pěkní cvalíčci. Aischa se ukázala jako starostlivá, pečlivá a vzorná maminka. Od potomků odchází maximálně se vyvenčit, jídlo a voda se jí musí podávat až k nosu, aby ani sekundu péče nezanedbala. Naše původní obavy, že jakmile ucítí nějakou dobrotu od kuchyně, tak od štěňat uteče, se ukázala naprosto lichá.
Podrobnější představení štěňat.
Jako první se narodil pejsek, dostal modrou mašličku a po prohlédnutí jsme nemohli nic jiného, než kostatovat - "KRASAVEC". Nádherný ridge, minimum bílé barvy, bez zálomku. Silný, krásný pes s úžasnou chutí k jídlu. Ještě neosušený, z plodového obalu jen částečně vysvobozený a už byl přisátý k cecíku. Jeho vitalita je vidět i z přibývání na váze, druhý den vážil 528 gramů a dnes, třetí den má 628 gramů. Přírůstkem je jednička.
Nejmenší štěně z vrhu, holčička, se narodila jako druhá. Opět krásný ridge, menší náprsenka, špičky prstů bílé. Dostala červenou mašličku a pracovní jméno "BERUŠKA" pro svou rostomilost a něžnost. K mamince si přes hordu silných sourozenců ale razí cestu statečně, takže přírůstek na váze byl první den na 406 g, dnes má již 486 g. Milá, krásná, skromná.
A následoval "VOJÁK". Jméno dostal od pána domu, který - také voják - po spatření tohoto kluka nedal jinak. Nakonec pracovní jméno pejskovi sedí, je razantní, dominantní, první musí být u jídla, packama hrabe kolem sebe a nekouká ani vpravo, ani vlevo. Krásný pravidelný ridge, bílá náprsenka ve tvaru obdélníčku, bílé špičky prstů - tak se vypadá třetí kluk. Ani s váhou není na štíru, zdatně konkuruje "KRASAVCI" - druhý den 538 g a dnes celých 629 g.
"VLOČKA", takové prozatímní jméno dostal čtvrtý přírůstek. Holčička s bílou mašlí, nenápadná, tichá, hodná. Maminka určitě aní neví, že jí má, takový je to poklad. Má jednu korunku navíc a nepatrný zálomek, náprsenku má ve tvaru naprosto pravidelného motýlka a špičky prstů také bílé. Heboučká, snad nejmilovanější celou rodinou. Váhově pochopitelně i ona boduje, druhý den měla 470 g a dnes se pochlapila na 568 gramů, takže po "KRASAVCI" druhé největší přibývání na váze.
Následující holčička "MANDARINKA" s jménem dle oranžové mašle se hodně líbila synovi, který je zapálený pro práci se psem. "MANDARINKA" si sice zapomněla ridge u maminky v bříšku, zato svůj příchod na svět dala najevo mohutným hlasitým vřískáním, aktivitou a rychlým posunem k cecíkům. Aktivní, rychlá, hbitá fenka s krásnou černou maskou bez bílé barvy. No a váhově druhý den 464 g, dnes 526 g. Takže opět krásný přírůstek.
Původní pracovní jméno u šestého štěněte jsme museli z "KRTKA" změnit na "KRTKOVOU". Aisenka rodila rychle a snadno, než jsme ošetřili jednoho pučmelounka, byl na světě další.Tím se přihodilo,, že hnědou mašličku dostalo štěně, které bylo velké a nadmíru živé, okamžitě se zavrtávalo mezi ostatní a hledalo první hlt. Takže chlap, říkali jsme si. Po podrobnější prohlídce jsme však nenašli pindíka a "KRTKOVÁ byla na světě.. Stejně jako předchozí fenka nemá ridge, nemá ani bílou barvu a je s černou maskou. Váha včera 466 g, dnes 638 g. A když se chceme s tímto puclíkem pomuchlat, je naprosto zřejmé, že ho vždy najdeme pod hromadou ostatních, je fakt jako ten krtek...
Konečně "chlap", řekli jsme si při sedmém štěňátku. Dostalo fialovou mašličku a pracovní jméno "FIALÁK", protože nás nic jiného nenapadlo. Je tišší, nenápadný, věčně přisátý na struku nebo spinkající na boku mezi předními packami maminky. Bez ridge i bez bílé barvy. Hodně baští a rychle roste. Miloučké měkké klubíčko, akorát do dlaně na muchlování. Váha včera, to znamená první den po porodu 476 g, dnes, druhý den po porodu je 532 g.
"SLUNÍČKO" - osmé štěňátko. To už jsme totiž byli štěstím bez sebe, že všechno tak nádherně pokračuje, štěňátka jsou jedno vedle druhého pěkná, aktivní a hned po narození si pomlaskávají u máminých cecíků. I "SLUNÍČKO" ztratilo cestou mezi ostatní sourozence ridge, ale to nic nemění na faktu, že to je zdravá, krásná holčička s bílými prstíky na pravé zadní nožce. Přírůstek včera 404 g, dnes má už 482 g.
Na poslední, devátou "PRINCEZNU" jsme si museli počkat nejdelší dobu. Maminka Ai už byla porodem dost vyčerpaná a tak vytlačit tohodle valibuka bylo pro ní dost těžké. Výsledek však byl nad všechna očekávání.. Největší štěně vrhu, fenka přepychová se vším co má mít a s ničím nadbytečným, s malinkou bílou náprsenkou ve tvaru vodorovné čárky, krásný ridge, bez zálomku. Prostě frajerka. A jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. U nás toto platí stonásobně. Všichni naši drobečci jsou super, ať maj ridge nebo ne, ať jsou takoví či makoví, hlavně že jsou zdraví a že se maj čile k světu. "PRINCEZNA" , naše netykavka důležitá, včera měla 586 g a dnes 670 gramů.
Jsou krásní, ti naši bobíčci. Neustále se na ně chodíme divat a odhadujem, co z nich vyroste. U nás si štěňátko vybere každý. Ať už bude chtít do chovu, nebo na práci, do rodiny jako mazlíka, k dětem atd. Páníčky budeme vybírat zodpovědně. Přejeme si, aby naše štěně dostalo nový opravdový domov, kde ho budou především milovat a rozvíjet v něm vlohy, které získal po obou skvělých rodičích - pracovitost, poslušnost a krásu. Mnoho takových pracovních spojení rodičů není, možno říct, že by se dala spočítat na prstech jedné ruky. U ridgebacků je pracovní vedení hodně velkou vzácností a my jsme měli ještě tu perfektní možnost Aischu nakrýt Gertem, který vedle pracovního vedení je i veliký krasavec - Grand Šampion. Takže jsme pyšní na výsledek .No a kdo by nebyl... V případě zájmu nás samozřejmě můžete kontaktovat, rádi Vás uvidíme a ty naše poklady Vám předvedeme. Poslední dovětek - "KRASAVEC" je již zadaný.
14. 01. 2012 - A jsou tady!
Krásnému, rychlému, pro Aischinku zdálo se téměř bezbolestnému porodu jsme byli svědky včera odpoledne v naší chovatelské stanici. Pravda, příprava na tuto událost byla trochu delší, než obvykle, celých 24 hodin, zato samotný porod trval pouze pár hodin. V jedenáct dopoledne první krásný velký pejsek, ještě jsme ho nestačili ani osušit a na svět vykoukla nádherná, úžasná holčička.Pak už šlo vše ráz na ráz. Holky měly převahu, ale ani kluci se nedali zahambit. Jedno za druhém v půlhodinových, maximálně hodinových intervalech přicházela za sebou krásná, vitální štěňátka. Až jsme se Aišence smáli, že jakožto pracovní matka je má v děloze seřazena za sebou a pracovním tempem je také expeduje ven. Kolem šesté hodiny už to v porodní bedně jen mlaskalo a malí broučci si do prvních hodin života zdatně nasávali. Takže jsme nakonec dostali možnost je spočítat a pořádně rozdělit. Ai má devět štěňátek, 3 kloučci a 6 holčiček. Všechna jsou zdravá a mají se čile k světu. Pár fotek uvádíme dnes, podrobnou tabulku se všemi informacemi zpracujeme v co nejrychleji. Jenže - odtrhněte se od té nádhery...
09. 01. 2012 - Na spadnutí...
Dnešních pár fotek zachycuje Aischu v šedesátý den březosti, tedy v době, kdy porod štěňátek je již velmi blízko. Jen pár dnů, možná několik málo desítek hodin nás dělí od velmi očekávaného okamžiku. Jako budoucí matka se Aischa chová naprosto zodpovědně, už žádné lítání s Keliškou, žádné divoké hry s Ozzákem, pouze důstojná chůze hodná "matky královny". Povahově změna žádná, pouze veliké, převeliké mazlení, neustále mám ten její ňuchající čumáček vražený do nohy. Na štěňátka je vše připraveno, porodní bedna postavená, mobily neustále u sebe, dům vyčištěný a vydesinfikovaný, vládne tu u nás klid a mír a hlavně obrovské těšení. Tak ať vše dobře dopadne a příští zpráva už možná ukáže malé "ričíky" v celé jejich kráse!
30. 12. 2011 - Letošní poslední výcvik
Jelikož Aischa i téměř v padesátém dni březosti vypadá stále parádně a i psychicky je v naprosté pohodě, zajeli jsme si spolu s Keliškou a Ozzákem na poslední výcvik v letošním roce. Máme nalezenou novou lokalitu na vyhledávání, je to starý, téměř zbořený mlýn v překrásném údolí u řeky Želivky. Je plný nádherných (samozřejmě pro pejsky) úkrytů, sýpky s ještě původními dřevěnými truhlicemi na mouku, půdy zavalené věcmi, sklepení, místnosti jedna vedle druhé, uzavřený dvůr, stodoly.... je toho spousta. Byli jsme v "jiříkově vidění", honem jsme nevěděli, který prostor využít. Aischa ale měla pouze dva figuranty a v úrovni terénu, žádné schody nahoru ani dolů, jsem na ni přece jen opatrná. No, nezapomněla holka moje ze svojí milované záchranařiny vůbec nic, obě osoby nalezla hravě a lehce a moc jí to bavilo... hledala by dál a pořád, celé odpoledne. Holt až zjara, teď bude na řadě výchova nových malých pracantů. Přibližný datum porodu se kvapem blíží, takže kromě oblíbených výcviků nezapomínáme ani na řádné povinnosti. To je pravidelně a kvalitně papat, často chodit na krátké procházky, slastně si pochrupovat v měkkém pelíšku a mazlit, mazlit, mazlit, mazlit..... Fotky níže ukazují mlýn, Ai v akci a naši krásku už doma, spokojenou a šťastnou :)
